Polární výprava na norské Lofoty

V březnu 2019 jsme společně s Dominem, Míšou a Matějem vyrazili na naši polární výpravu na norské Lofoty. Navzdory původně velmi nepříznivým (ale naštěstí i nepřesným) předpovědím počasí jsme tam prožili 5 nepřekonatelných, téměř slunečních dní. Podle slov domácích jsme vychytali nejkrásnější počasí za celou zimu a věřte mi, užívali jsme si to plnými doušky.

ZJ3A7731

Prvním zážitkem bylo už jen se dostat na samotné ostrovy v rámci našeho (nevelkého) studentského rozpočtu. Nakonec jsme na cestě ze slovenského Ružomberoku až do našeho cíle nedaleko „lofotského“ Leknes strávili přibližně 36 hodin. Postupně jsme využili auto, letadlo, vlak, auto, trajekt a znovu auto, přičemž poslední kopeček k místu ubytování jsme auto museli doslova vytlačit. Bylo to náročné, ale úžasné. Napadá mě k tomu snad pouze tolik: „můžeš cestovat jednoduše a draze, ale přijdeš o množství zážitků a peněz ????“.

Poznávání těchto krásných ostrovů jsme začali návštěvou pláží Haukland a Uttakleiv, kde nás uchvátilo spojení písečné pláže se sněhem a horami všude okolo. Následně jsme zamířili směrem k jedné z nejstarších rybářských vesnic v Norsku – Nusfjodu. Dřevěné domečky postavené na vodě a pospojované dřevěnými moly, pach sušících se ryb a křičící racci vytvářeli dojem, že jsme se vrátili v čase. Na závěr dne jsme poprvé v životě viděli polární záři, ale její představení v plné síle nás teprve čekalo.

Plán na další den byl jasný – východ slunce v ikonickém Reine. Vstávání okolo 4 ráno se nám rozhodně vyplatilo a při prvních paprscích slunce jsme se už kochali pohledy na tuto malebnou vesničku. V následujících hodinách jsme navštívili i vesnici Å (čti [o]), kde už cesta zkrátka končí a dále se jít nedá.

Jak jsme cestovali z jednoho místa na druhé, tak jsem si začal uvědomovat, co mě na Lofotách fascinuje. Fascinuje mě, že to NENÍ jen o 10 místech, která navštívíte, vyfotíte a už jste viděli vše. Je to o tom, že je jedno, kde zastavíte, ale vždy když se rozhlédnete kolem sebe, zatají se vám dech. Nevíte kam se dívat dřív, a to je něco, co do své zrcadlovky nezaznamenáte... to musíte prostě zažít a uložit na paměťovou kartu svého srdce!

 ZJ3A7442

Navzdory výrazným NEdoporučením od domácích jsme si chtěli vyzkoušet alespoň jeden „winter hike“ a tak jsme se rozhodli pro „papírově“ jednoduchý hike na Kvalvika beach, kde jsme si chtěli vychutnat západ Slunce. Při této túře jsem naplno otestoval softshellové kalhoty LOAP LEAM, které mi bezpečně posloužily i v těchto náročných podmínkách. Užívali jsme si nádherné výhledy, ale západ slunce nám nakonec zkazila sněhová bouřka, která se přihnala od Atlantiku. Hike byl celkem náročný, a hlavně při návratu nám už celkem docházely síly. Na vlastní kůži jsme si vyzkoušeli, jak se na Lofotách za 5 minut změní počasí... z krásné jasné oblohy na celkem slušné sněžení.

Nejsilnější zážitek nám však připravil až další den. Po tom, co jsme dopoledne řešili zmizení značného množství záběrů z předchozích dní, jsme se po obědě vydali směrem na Henningsvær. Po cestě jsme opět narazili na množství krásných míst. Večerní hodiny jsme strávili v Henningsvær a jelikož se všechny appky shodovaly v tom, že tento den je jako stvořený pro pozorování polární záře, tak jsme na ni s velkým napětím čekali v autě. Problémem však byla oblačnost, skrz kterou nebyla šance nic vidět, a tak jsme se po nějaké době rozhodli změnit místo. Narazili jsme na zajímavé místo s kamennou pláží a kluci hned vytáhli zrcadlovky, že si vyfotí noční krajinku.

V tom se lusknutím prstu vyjasnilo, na obloze se zjevil malý zelený mráček, vedle nás zabrzdilo auto, z kterého vyskočil místní „aurora borealis hunter“ a začal vykřikovat jako smyslů zbavený (věděl, co bude následovat... my ještě úplně ne). Po pár minutách se na obloze rozpoutalo neuvěřitelné divadlo. Záře byla po celé obloze, zelené pásy se vytvářely křížem přes celé nebe, vlnily se, stáčely, jednou rychleji, potom zase pomaleji, místy měnily barvu do růžova, prostě neuvěřitelné... intenzita se nedala porovnat s tím, co jsme viděli první den. Slovy se to ani nedá vyjádřit, každému bych přál, aby to mohl alespoň jednou v životě zažít. Po 90 minutách se opět zatáhlo, záře se vytratila a my jsme ještě stále nedokázali pochopit, co jsme to vlastně zažili...

DSC_0263

Ještě stále uchvácení z předcházejícího večera jsme se ráno vydali směrem na pláž Unstad, která je známá svou atrakcí – arktickým surfováním. V hloubi duše jsme si přáli a věřili tomu, že tam natrefíme alespoň na jednoho surfaře, ale to, že jich tam bude 7 nebo 8, to jsme opravdu nečekali. Vlny sice nebyly tak velké jako na Havaji, ale zasněžené hory, ledový oceán, neopren a surfařská prkna... to je jedinečná kombinace!

Po obědě jsme navštívili mši v místní maličké kapličce. Následující chvíle jsme potom strávili rozhovory s domácími „Lofotčany“, kteří se rozpovídali o tom, jaké to je, když se na Lofoty přižene bouřka od Atlantiku a nasněží tolik, že se několik dní nedokážete dostat z domu. Anebo o tom, jak se tam žilo, dokud ještě nebyly vystavěny tunely a mosty. O tom, že cesta, která nám trvala 2 hodiny, předtím trvala 8 a ještě jste byli rádi, že vás nesmetla lavina. Tento rozhovor byl pro mě silným zážitkem a uvědomil jsem si, že příroda je krásná, ale silná zároveň. My jsme měli to štěstí, že jsme vychytali tu její pohádkově krásnou tvář.

Poslední večer jsme se rozhodli vyrazit opět do Reine, kde jsme si kromě toho, že jsme se třásli zimou, užívali malebnost těchto míst v barvách zapadajícího slunce. Po setmění se nám ještě naposledy objevila polární záře, avšak už s menší intenzitou... možná jen proto, aby nám připomněla předcházející kouzelný večer.

Nezbylo nám než se sbalit, rozloučit se s domácími, s radostí si vyslechnout pozvání na další návštěvu a vydat se na cestovní maraton zpět na Slovensko. V autě jsme jen v tichém úžasu seděli. Myslím, že všichni jsme zpracovávali zážitky a nikdo z nás to nedokázal slovy vyjádřit...

Závěrem bych rád poděkoval značce LOAP, která nám na naše dobrodružství poskytla výbavu – kromě již vzpomínaných softshellových kalhot LEAM například i batoh ALPIZ AIR 30, který jsme využívali na přenášení všeho potřebného od fototechniky až po vodu a jídlo. Michal si během výletu užíval výhody svetru GREAT. Věci jsme otestovali v náročných severských podmínkách a mohu říct, že se osvědčily.

Tak ahóóój LOFOTY, loučíme se... ale věřím, že ne na dlouho!!!

 Autor: Benjamín Páterek
Foto, video, edit: Dominik Belica, Michal Dia, Matěj Šopor

 

 

 

719 PARNERSKÝCH PRODEJEN

1088 OBCHODŮ A VÝDEJNÍCH MÍST

Nákup vám až domů přiveze kurýr DPD nebo si zboží vyzvednete na výdejním místě po celé ČR. Doručení do 1-2 pracovních dní. Zboží zakoupíte také v prodejnách našich obchodních partnerů.

Vybrat nejbližší

DPD logo    Uloženka logo   |    Payu logo    Mastercard logo    Visa logo    |    APEK logo Heureka logo