Konec mého cestování po Austrálii s vybavením od LOAPU

Mé 9-ti měsíční cestování po Austrálii se chýlí ke konci, ale já nesmutním! Už mám nová víza a na podzim se zase vracím ke klokanům :)

 IMG_5229

Austrálie je obrovská

Na této cestě jsem se zdržovala pouze v jihovýchodní polovině, kterou jsem procestovala od jihu k severu, a naopak a mým dočasným domovem se stal převážně Queensland. Jasně, že za takovou dobu by se dala Austrálie projet celá křížem, krážem a dokola a ještě jednou dokola, ale já už jsem tu po několikáté a Queensland byl poslední částí Austrálie, kterou jsem měla procestovanou nejméně.

Většina cestovních kanceláří u nás nabízí návštěvu Austrálie během několika týdnů, kdy člověk sice vidí opravdu to NEJ...z Austrálie, ovšem s dost velkým trávením času na přejezdech či přesunech letadlem. My Evropané si tak nějak úplně neuvědomujeme rozlehlost Austrálie. Celá Evropa se do ní vejde, a to ještě s rezervou!

Samotní Australané, kteří jsou v důchodovém věku a mají dostatek finančních prostředků, koupí karavan a cestují po Austrálii v průměru kolem 2 let. Je to zde velký trend a takovýmto cestovatelům se zde říká „tzv. grey Nomads“. „Grey“ protože většinou se jedná o starší prošedivělý pár, který si cestování na tak dlouhou dobu může dovolit. Z životních úspor koupí luxusní karavan, nebo dokonce někdy prodají i dům, aby si takový karavan mohli pořídit a ten se jim tak na několik měsíců, či let stává domovem. Někteří si tento životní styl tak oblíbí, že Nomády do konce života zůstanou.

Cena zájezdu do Austrálie přes cestovku taky není zrovna nezanedbatelná. Myslím, že dražší zájezd je snad už jen na Nový Zéland či Antarktidu a v blízké budoucnosti možná zájezd na Měsíc. Pro mladé cestovatele jet tak asi nejlepší vydat se sem na vlastní pěst. Austrálie je velmi drahá země, já jsem měla na svou cestu našetřeno z ročního pobytu na Novém Zélandu, kam se dá vyjet na tzv. working holiday víza.

IMG_5316

Návštěva australského outbacku

Posledních pár měsíců konečně teploty poklesly, a tak se vypravuji do australského vnitrozemí. Bohužel se mi tentokrát nepodařilo sehnat nějakého toho spolucestovatele na delší cestování, a tak podnikám jen kratší výpravy. I tak to ale stojí za to, vyrážím několikrát s terénním autem po prašných cestách za návštěvou několika národních parků, kde se dá trekovat.

Krajina se z bujné tropické vegetace mění na pouštní a objevuje se typická australská červenozem. Ještě teď cítím písečný prach mezi zuby a vzpomínám na oranžově tekoucí vodu ve sprše, když se už po několikáté snažím vymýt z vlasů červený prach. Podél silnice poskakují klokani, sem tam proběhne emu. Někdy dokonce auto pronásleduje, ale to jen v případě, že má mladé. O ty se nečekaně stará samec, který je velmi protektivní. V takovém případě vydává varovné zvuky.

Jednou jsem se šla takhle projít v australském outbacku na jedné ovčí farmě a potkala jsem pštrosa, který právě takové varovné zvuky vydával. Stává se to velmi zřídka, pštros si jde většinou po svých. V tomto případě jsem však neváhala a vyškrábala jsem se na nejbližší strom. Nejsem zrovna žádný atlet, přesto jsem raději riskovala pád ze stromu než nakopnutí od pštrosa. Seděla jsem tam snad hodinu, než si odkráčel a já si připadala jak ve filmu „Bohové musí být šílení“!! Na farmě se mě pak ptali, kde jsem takovou dobu byla, že o mě začínali mít strach. Není totiž žádným překvapením, že se lidé v outbacku ztrácí a to i beze stopy. A tak i přesto, že Austrálie může působit mírumilovným dojmem, ve vnitrozemí je třeba dbát na opatrnost. V australském vnitrozemí se totiž prý ukrývají kriminálníci, kteří by jinak byli za mřížemi, a tak zde nikdy nestopuji a raději ani sama necestuji!!

IMG_4913

Hodnocení vybavení od LOAPU

Před mojí cestou jsem byla rozhodnutá, že krosnu zanechám doma. Kdo se s ní má v těch vedrech tahat!! Na druhou stranu jsem měla obavy, jestli menší batoh ALPIZ AIR 30 bude dostatečně velký, aby všechno pobral, když mám s sebou stan FOSS 2, spacák SPACER, a ještě softshelku LUSIDAM. Vešlo se vše bez obav!!

Jak jsem vše narvala do batohu ALPIZ AIR 30?

V první části cesty to bylo poněkud jednodušší, neboť jsem cestovala autem, a tak jsem vždy do batohu zabalila, jen to co bylo potřeba. Mé balící dovednosti se pak ukázaly, když nastala doba na cestování stopem. Naštěstí se mezitím oteplilo, a tak začalo v batohu ubývat oblečení, které jsem na cestování nepotřebovala a místa v batohu, tak bylo více.

Softshelku jsem tedy také na čas odložila. Mým velkým překvapením bylo, když se mi do batohu kromě dalšího vešel spacák, spolu se stanem připnutým pod víkem a zvenku přidělanou starou dobrou alumatkou. K tomu se ale asi člověk dopracuje až po letech cestování, také záleží kam člověk jede. Na Zéland bych se do tak malého batohu určitě nezabalila. Tam jsem i při některých letních výstupech na vrchol hor potřebovala čepici, rukavice a několik teplých vrstev.

Batoh ALPIZ AIR 30 byl někdy na cestách po Austrálii tak napěchovaný, že jsem celkem dobře otestovala i jeho nosnost 8 kg, kterou překročil i o několik kg více. Při takové zátěži, byl batoh na zádech stále pohodlný.

Co se týká stanu FOSS, byla jsem také spokojená. Jeho velkou výhodou je jeho nízká hmotnost  2,58kg a malý objem. Příjemné bylo, že součástí stanu jsou lehké laminátové tyčky z durawrapu, které jsou o něco odolnější než ty sklolaminátové. Na lehké hliníkové kolíky, také nedám dopustit. Stan se postaví během několika minut, a to i když si ho člověk staví jen sám.

IMG_5372Na začátku cesty jsem hned někde vytratila šňůrky na vypnutí stanu. To ale vůbec nevadilo vzhledem k tomu, že jsem nebyla vystavena žádnému vichru, či vydatnému dešti, jakoby tomu bylo někde na horách. Stan v pohodě vydržel běžné dešťové přeháňky jen za pomoci vypnutí plachty pomocí kolíků. Ocenila jsem také dobrou prodyšnost stanu, čemuž napomáhaly ventilační otvory.

Spacák SPENCER se také osvědčil, především v počátcích mé cesty v chladnější Viktorii. Také na začátku zimy na závěr mého pobytu, kdy se noční teploty i v Queenslandu pohybují jen pár stupňů nad nulou mi spacák dobře posloužil. Směrem do vnitrozemí teploty klesaly k nule, a to i přesto, že přes den bylo krásně teploučko. To je typické pro pouštní krajinu, přes den vedro, v noci mráz. Stejně jako u stanu jsem u něj ocenila jeho nízkou hmotnost, vzhledem k tomu, jaký dokáže poskytnout teplotní komfort. Váží 1,7 kg a díky stahovacím popruhům se dá dosáhnout přijatelného objemu. Nepřipadá vám pak, že vám většinu místa v batohu zabírá pouze spacák.

Softshelku LUSIDAM jsem využila hned zpočátku mé cesty, kdy jsem se honila za nočním pozorováním tučňáků na Phillip Island. Dále pak na pobřeží Nového Jižníího Walesu, kde jsem se marně snažila zpozorovat velryby. To se mi povedlo až později ke konci června v Queenslandu z ostrova Stradbroke nedaleko Brisbane, kudy velryby migrují začátkem zimy na sever. Nicméně nejvíce se mi softshelka hodila převážně při cestě do Ameriky. Otestovala jsem jí tam v nepříznivém počasí na trecích, kdy nepromokla. Vyzkoušela jsem jí také při lyžování, kdy za slunečného počasí mě udržovala pěkně v teple. Velmi jsem ocenila její střih, kdy padne perfektně na tělo a nikudy nikam nefouká, v teple mě také udržoval příjemný teplý kožíšek.

 

Autor: Martina Krňanská
Více o Martině se dočtěte zde

Přihlaste se k našim akcím a novinkám a my vám pošleme 100 Kč při nákupu nad 500 Kč na váš první nákup.

719 PARTNERSKÝCH PRODEJEN

Nákup vám až domů přiveze kurýr DPD nebo si zboží vyzvednete na výdejním místě po celé ČR. Doručení do 1-2 pracovních dní. Zboží zakoupíte také v prodejnách našich obchodních partnerů.

Vybrat nejbližší

DPD logo    Uloženka logo   |    Payu logo    Mastercard logo    Visa logo    |    APEK logo Heureka logo