Vítejte! Abyste se u nás cítili jako doma, našli vše rychle a na svém místě, používáme cookies. OK
Muži Ženy Děti Boty Batohy Stany Spacáky Výprodej Kolekce

Rady na cestu: Co dělat, když…

Ať už je jaro nebo léto, podzim nebo zima vždy se najde místo, kam můžete s rodinou či přáteli vyrazit na výlet. Obvykle vás provází řada zážitků a poznatků, které vaši cestu příjemně zpestřují. Jak už to ale bývá, i na cestách se mohou stávat nepříjemné příhody. Loap vám je pomůže rychle a účinně zvládnout, abyste si vaši dovolenou mohli zcela vychutnat.

Rady na cestu: Co dělat, když…

V tomto článku postupně probereme následující:

 

Úžeh/úpal

Dlouhý pobyt na slunci bez pokrývky hlavy a dehydratace mohou lidem způsobit úpal či úžeh. Nejnáchylnější jsou především děti, senioři, kojenci, osoby s onemocněním srdce a oběhu a obézní jedinci. Při úpalu selže vlastní termoregulace organismu a dojde k přehřátí.

Úžeh je sluneční úpal vyvolaný přímým zářením slunce. Příznaky, příčiny, prevence i první pomoc jsou si velmi podobné.

Příznaky

  • Bolest hlavy
  • Zvracení
  • Šokový stav
  • Zmatenost
  • Ztráta vědomí
  • Svalové křeče
  • Teplota
  • Periodické dýchání
  • Suchá kůže bez potu

Příčiny

  • Pobyt v horkém prostředí
  • Dehydratace organismu
  • Porucha štítné žlázy
  • Špatná volba oblečení

Prevence

  • Dostatek tekutin
  • Pokrývka hlavy
  • Omezení fyzické námahy
  • Omezit pobyt na slunci

Pokud zaznamenáte příznaky úpalu či úžehu nebo je zpozorujete na lidech ve vašem okolí, je důležité, aby se dotyčný léčil studenou koupelí či sprchou.

Následujete postupné ochlazování na teplotu 38,5 °C. Pokud by teplota klesla ještě víc v krátké době, může pacient upadnout do šoku. V takovém případě vyhledejte lékaře. Důležitou součástí léčby je pobyt mimo slunce a dostatek tekutin

Puchýře na noze

Nové boty, shrnutá ponožka nebo dlouhá chůze mohou na vašich nohou způsobit puchýře, po kterých nikdo z nás zrovna netouží. Před ošetřením si omyjte ruce a postižené místo dezinfikujte. Nejčastější metodou léčby puchýře bývá jeho propíchnutí. Dezinfikujte jehlu a puchýř od kraje propíchněte. Nechte vytéct přebývající tekutinu, místo opět vydezinfikujte a přiložte na něj sterilní obvaz nebo náplast. Pokuste se nenosit po nějakou dobu boty, které vám zranění způsobily.

Odřená záda od batohu

Dlouhé túry s batohem na zádech často zapříčiňují odřeniny na zádech. Další nošení batohu proto může být nepříjemné. Znečištěné odřeniny nejprve omyjte vodou, dezinfikujte a nakonec překryjte polštářkovou náplastí.

Důležité ovšem je, aby k této situaci vůbec nemuselo dojít.

V dnešní době se vyrábí batohy s tzv. anatomicky tvarovanými ramenními popruhy, které se přizpůsobí tvaru vašeho těla a předejdou případným odřeninám.

LOAP TIP: Přečtěte si tipy na 10 důležitých funkcí správného turistického batohu. A pamatujte – nejlepší batohy, jsou od Loapu.

Zlomenina

I na cestách vás mohou potkat potíže s různými zlomeninami. Při zlomeninách horních končetin (paže, loket, zápěstí, prst…) může dojít k poranění cév a otevřené zlomeniny mohou krvácet. Také může být kost ulomená a úlomek může čnít mimo ránu.

Co dělat?

  • Úlomky nezastrkávejte!
  • Krvácení zastavte (nejčastěji tlakovým obvazem)
  • Končetinu jednoduše znehybněte např. šátkovým závěsem
  • Zraněným nedávejte nic pít ani jíst
  • Pokud nejsou žádná jiná poranění a pacient je v celkově dobrém stavu, může být do nemocnice dopravován i osobním autem.

Zlomeniny dolních končetin jsou častější a také mohou krvácet. Zraněný se nemůže na končetinu postavit, a proto je s tímto zraněním spojený také náhlý šok

Co dělat?

  • Co nejmenší manipulace s raněným
  • Zjistěte, zda nejde o krvácení. Pokud ano, pokuste se jej zastavit.
  • Místo obvažte a znehybněte – vždy s pomocí
  • Volejte záchrannou službu, která zajistí převoz do nemocnice

Uštknutí zmijí

Jed zmije je vysoce účinný na malé hlodavce, ale za normálních okolností pro člověka není smrtelně nebezpečný. Jen zřídka kdy vpustí zmije do těla plnou dávku jedu. Ohrožení jsou však zejména děti, senioři a oslabení jedinci.

Na našem území se nachází pouze jeden druh jedovatého hada – zmije obecná.

Pokud se dostanete do styku se zmijí, která vás uštkne, je důležité zamezit vstřebávání jedu. Ránu vyčistěte a nechte volně krvácet, aby se alespoň část jedu vyplavila.

Postižené místo umístěte pod úroveň srdce – pokud se hadí kousnutí vyskytuje např. na ruce, nechte ji volně viset z nosítek.

Jed nikdy neodsávejte.

Odstraňte stahující předměty a postiženého držte v naprostém klidu a minimálním pohybu. Zajistěte převoz pacienta do nemocnice. Pokud se rozhodnete aplikovat sérum proti uštknutí, tak jen pod dozorem kvalifikovaného lékaře.

Důležitá telefonní čísla

Občas se stává, že si člověk postižený některou z příhod nedokáže sám pomoci. Proto je důležité, aby on nebo lidé v jeho okolí znali důležitá telefonní čísla, se kterými se dovoláte rychlé a odborné pomoci:

  • 155 – zdravotnická záchranná služba
  • 158 – policie české republiky
  • 150 – hasičský záchranný sbor
  • 112 – evropské číslo záchranného volání (hasiči, policie, záchranná služba)
  • 1210 – horská služba

Volající nejprve ohlásí své jméno, příjmení a telefonní číslo. Popíše, co se stalo, kde a komu. Dále postupuje podle pokynů, které mu telefonní operátor poskytne. Po zavěšení očekávejte opětovné zavolání pro ověření toho, zda se nejedná o omyl.

Štípnutí vosou/včelou

Štípnutí vosou či včelou patří k jedněm z nepříjemných a mnohdy i nejbolestivějších zážitků na vaší dovolené. Zatímco vosa po bodnutí většinou odletí, včelí štípnutí se komplikuje tím, že v ráně zůstává její žihadlo. To je třeba vyndat.

Místo ochlazujte studenou vodou, ledem nebo chladivým gelem.

Většinou dochází k otoku v místě vpichu. Pokud se otok rozšíří i do dalších částí těla, urychleně vyhledejte lékaře, což platí zejména pro alergiky. Pokud lidé alergičtí na vosí/včelí bodnutí o své alergii vědí a mají u sebe prášky na její zmírnění, je nutné, aby je aplikovali. Pokud postižený žádné prášky nemá, urychleně volejte záchrannou službu.

Přisátí klíštěte

Jedním z nejnevítanějších návštěvníků na vašem výletě se může stát klíště. Klíšťata jsou nejvíce aktivní od dubna do června a nacházející se zejména ve vysoké trávě a listnatých a smíšených lesích.

Klíště vyhledává teplá místa s měkkou kůží – zejména břicho, krk, ruce, nohy a hlavu.

Pokud zjistíte, že máte na svém těle nevítaného návštěvníka, je důležité, aby bylo klíště v co nejbližší době odstraněno. Klíšťata přenáší řadu nemocí (lymskou boreliózu, klíšťovou encefalitidu, ehrlichiózu), které jsou životu nebezpečné. Postižené místo je třeba dezinfikovat a pomocí navlhčené textilie klíštětem lehce pohybujte ze strany na stranu. To by se mělo po 2-3 minutách uvolnit.

Klíštětem neotáčejte – mohli byste odtrhnout část jeho těla.

Pokud se klíště samo neuvolní, můžete ho podebrat a vyjmout měkkou pinzetou. Postižené místo opět dezinfikujte. Pokud se některá část klíštěte přece jen odtrhne, pokuste se ji odstranit a pokud to nebude možné, navštivte lékaře.

Mravenci ve stanu

Pokud se rozhodnete pro výlet v přírodě s přenocováním ve stanu, může se stát, že k vám proniknou nevítaní návštěvníci. Pokud můžete, neuchovávejte ve stanu jídlo, které nebude pečlivě zabalené (nejlépe uložené např. v batohu). Totéž platí i pro sladkosti a pití. Když se u vás mravenci i přesto usídlí, zkuste stan vyklepat a přemístit na nějaké jiné místo.

Lékárnička a krabička poslední záchrany

Na každé cestě je důležité, abyste byli připraveni na fyzická zranění. Kromě cestovní lékárničky existuje také krabička poslední záchrany (tzv. KPZ). Krabička poslední záchrany je koncept malé krabičky obsahující drobnosti, které mohou majiteli pomoci ve svízelných situacích.

Co by měla tradiční krabička poslední záchrany obsahovat?

  • Svíčku, pár zápalek a škrtátko
  • Nožík
  • Kousek březové kúry k zapálení ohně
  • Kousek papíru
  • Tužku/propisku
  • Křídu
  • Jehlu a nit
  • Špendlíky
  • Knoflíky
  • Náplast
  • 2 hřebíky
  • Drátek a provázek
  • 50 Kč a několik mincí na telefon
  • Poštovní známku
  • Náhradní žárovku do baterky
  • Lístek s důležitými telefonními čísly přilepený na vnitřní straně víčka

LOAP TIP: Přečtěte si také náš článek na téma Co má obsahovat cestovní lékárnička.

 

A rada na závěr pro situaci, do které se snad nikdy nedostanete…

Setkání se žralokem

Jedním z obávaných setkání na dovolené u moře, je setkání se žralokem. Ne všichni žraloci jsou však tzv. „lidožraví“. Mezi dravce, ohrožující život člověka patří např. žralok tygří či bílý. Útok žraloka může vést k těžkým zraněním nebo dokonce ke smrti.

Většina útoků se odehrává blízko pobřeží.

Co dělat, abyste se vyhnuli nechtěnému setkání? Žraloci velmi dobře zachytí pach krve. Nekoupejte se proto, pokud krvácíte. Noční koupání se nedoporučuje kvůli největší aktivitě těchto dravců.

V moři plavte pokud možno pravidelně, a pokud žraloka uvidíte, zkuste se urychleně dostat na břeh. Nedělejte však žádné prudké pohyby, ani nezůstávejte bez pohybu – oboje je pro žraloka signálem, že je správná chvíle zaútočit.

Pokud dojde k fyzickému kontaktu, zkuste se bránit jakýmkoli předmětem či pěstí. Miřte na oči a žábry. Jedním z omylů je útok na nos žraloka, který zdaleka není tolik citlivý.

Diskuze

Přidat komentář k článku Rady na cestu: Co dělat, když…
Napište nám