Vítejte! Abyste se u nás cítili jako doma, našli vše rychle a na svém místě, používáme cookies. OK
Muži Ženy Děti Boty Batohy Stany Spacáky Výprodej Kolekce

Děsivá noc pod íránskou sopkou Damavand

Na cestě Íránem jsme se chtěli seznámit také s nejvyšší horou země – 5.610 metrů vysokou sopkou Damavand. Netušíme, zda je v půli května výstup už možný, zda už se lámou zimní podmínky v letní, kdy výstup není technicky náročný.

Děsivá noc pod íránskou sopkou Damavand

Na místě k našemu zklamání zjišťujeme, že letos je sněhu stále moc, bez expedičního vybavení není výstup možný. Operativně měníme plán – užijeme si výhledů na zasněžený Damavand. Taxík nás po klikaté silničce odváží vysoko do protějšího údolí, kde u poslední vesnice končí prašná horská cesta...  Dál musíme po svých.

Táboříme na kouzelné loučce s překrásným výhledem, jen to hlavní pomalu mizí v oblačnosti. Krásný pravidelný tvar Damavandu spíš tušíme, než vidíme. Stmívá se, v dáli se ozvalo první zahřmění.

A pak mračna potemněla a hřmění se blížilo a najednou všude kolem okolních hor létají blesky. Padají řídké těžké kapky. Větší déšť nenastal, hřmění a blesky neustávají. Dlouho nemůžeme spát.

Ráno. První pohled ze stanu – je šedivo, hora je schovaná úplně. Druhý pohled – ne, pouze je teprve takové šero, že hora splývá s oblohou za úsvitu. Trůní tam jako královna. A právě se první paprsky dotýkají samého vrcholku. Mráček nad ním zoranžověl. Fascinovaně sledujeme a fotíme nádherný východ slunce. Od mrazivého úsvitu až do zářivě slunečného dopoledne. Pak na nás padá únava po náročné noci, včasném vstávání a intenzivních zážitcích.

Vytahujeme spacáky a než jsme s nadáli, prospali jsme na malebné loučce podstatnou část krásného slunného dopoledne.

Autorem reportáže je Martin Mykiska, český světoběžník, fotograf, novinář a dobrodruh.

Martin Mykiska

Diskuze

Přidat komentář k článku Děsivá noc pod íránskou sopkou Damavand
Napište nám